Motivy smrti v barokní poezii a jejich přesahy

Abstract

Moje diplomová práce nese název Motivy smrti v barokní poezii, s podtitulem Interpretace motivů smrti a zmaru ve vybraných dílech barokní literatury. Zaměřila jsem se na barokní funerální lyriku a pokusila se na vybraných dílech manifestovat hlavní znaky tohoto druhu poezie. Hledala jsem nejčastější motivy související se smrtí a umíráním, tedy motivy a pocity zmaru, marnosti, zásvětí, dále pak s tím související touhy po nebeském životě a s tím spjaté pocity strachu tehdejších lidí, strachu z utrpení a pekelných muk. Barokní autoři jsou ve svých líčeních velice naturalističtí. Velice barvitě popisují muka, která na člověka čekají, jestliže nežije v souladu s božími zákony. Nesmíme zapomínat také na to, že texty byly doplňovány i obrazovými cykly a hudební složkou, takže útočení na všechny smysly bylo komplexní. Vycházela jsem z Generační periodizace českého baroka, studie, jejímž autorem je V. Černý. Je nutné si uvědomit, že nemůžeme vnímat baroko jako celistvý celek, je nutné od sebe určitá období vydělit. V. Černý uvádí, že trvá-li například naše baroko přibližně od roku 1620 do roku 1740, uplatní se v jeho procesu přinejmenším pět postupných lidských pokolení, a každé je jiné a poslední se jistě velmi nepodobá prvnímu; všechny sdílejí jistý společný fond názorů a stanovisek, citových vznětů a reakcí,...

Moje diplomová práce nese název Motivy smrti v barokní poezii, s podtitulem Interpretace motivu smrti a zmaru ve vybraných dílech barokní literatury. Zamerila jsem se na barokní funerální lyriku a pokusila se na vybraných dílech manifestovat hlavní znaky tohoto druhu poezie. Hledala jsem nejcastejší motivy související se smrtí a umíráním, tedy motivy a pocity zmaru, marnosti, zásvetí, dále pak s tím související touhy po nebeském živote a s tím spjaté pocity strachu tehdejších lidí, strachu z utrpení a pekelných muk. Barokní autori jsou ve svých líceních velice naturalistictí. Velice barvite popisují muka, která na cloveka cekají, jestliže nežije v souladu s božími zákony. Nesmíme zapomínat také na to, že texty byly doplnovány i obrazovými cykly a hudební složkou, takže útocení na všechny smysly bylo komplexní. Vycházela jsem z Generacní periodizace ceského baroka, studie, jejímž autorem je V. Cerný. Je nutné si uvedomit, že nemužeme vnímat baroko jako celistvý celek, je nutné od sebe urcitá období vydelit. V. Cerný uvádí, že trvá-li napríklad naše baroko približne od roku 1620 do roku 1740, uplatní se v jeho procesu prinejmenším pet postupných lidských pokolení, a každé je jiné a poslední se jiste velmi nepodobá prvnímu; všechny sdílejí jistý spolecný fond názoru a stanovisek, citových vznetu a reakcí,...