Ustavení a proměny ideálu člověka v antickém dramatu
The Constitution and Changes of the Ideal of Man in Ancient Drama
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/9589Identifikátory
SIS: 22281
Kolekce
- Kvalifikační práce [19158]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Hauser, Michael
Fakulta / součást
Pedagogická fakulta
Obor
Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro základní školy a střední školy český jazyk - základy společenských věd
Katedra / ústav / klinika
Katedra občanské výchovy a filosofie
Datum obhajoby
21. 5. 2007
Nakladatel
Univerzita Karlova, Pedagogická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
V úvodu naší práce vymezujeme jako základní cíl interpretaci obrazu člověka v antické tragédii a s tím nedílně spojenou interpretaci řádu světa, který člověku určuje jeho meze. Toto základní vymezení cíle práce nás vede k analýze dalších důležitých prvků, které úděl člověka v řeckých dramatech pomáhají konstruovat. Jedná se zejména o vztah k bohům, fenomén osudového předurčení a náhody, způsoby zakládání lidské viny a trestu za tyto viny. Krom těchto vnitřních dimenzí díla věnujeme pozornost i vnějším faktorům které se na konstrukci textů dramat podílejí. Jedná se zejména o proměnu postavení Athén, které se z pozice suverénního hegemona, z konceptu vnímání sama sebe jako "spásy Řecka", posouvají do role obce, která svůj potenciál musí užívat především na obranu vlastních kořenů a posléze je zasažena vnitřním skepticismem, který radikálně problematizuje dosavadní neochvějné danosti. Zabýváme se rovněž vlivem nástupu sofístické filozofie, která přináší významnou změnu perspektivy vnímání světa, a uvádíme ji do vztahů ke konkrétním dramatickým textům. V úvodní kapitole Antické drama a jeho postavení v životech občanů polis vřazujeme instituci divadla do struktury obce a sledujeme výsostnost jejího postavení, která nemá v dalších dějinných epochách obdoby. Zabýváme se funkcemi, které divadlo v polis zastává a...
V úvodu naší práce vymezujeme jako základní cíl interpretaci obrazu cloveka v antické tragédii a s tím nedílne spojenou interpretaci rádu sveta, který cloveku urcuje jeho meze. Toto základní vymezení cíle práce nás vede k analýze dalších duležitých prvku, které údel cloveka v reckých dramatech pomáhají konstruovat. Jedná se zejména o vztah k bohum, fenomén osudového predurcení a náhody, zpusoby zakládání lidské viny a trestu za tyto viny. Krom techto vnitrních dimenzí díla venujeme pozornost i vnejším faktorum které se na konstrukci textu dramat podílejí. Jedná se zejména o promenu postavení Athén, které se z pozice suverénního hegemona, z konceptu vnímání sama sebe jako "spásy Recka", posouvají do role obce, která svuj potenciál musí užívat predevším na obranu vlastních korenu a posléze je zasažena vnitrním skepticismem, který radikálne problematizuje dosavadní neochvejné danosti. Zabýváme se rovnež vlivem nástupu sofístické filozofie, která prináší významnou zmenu perspektivy vnímání sveta, a uvádíme ji do vztahu ke konkrétním dramatickým textum. V úvodní kapitole Antické drama a jeho postavení v životech obcanu polis vrazujeme instituci divadla do struktury obce a sledujeme výsostnost jejího postavení, která nemá v dalších dejinných epochách obdoby. Zabýváme se funkcemi, které divadlo v polis zastává a...